Proč jsou Benátky pod vodou? Historie, příčiny a zajímavosti

Nikdo nepřijede do Benátek očekávající suché ulice. Gondoly, mosty, odrazy paláců v klidné laguně – voda je srdce Benátek, ale taky jejich noční můra. Tohle město je fascinující hlavně proto, že tu voda nikdy nebyla jen kulisou. Proč vlastně v Benátkách stále stojí voda a někdy vytápí až ke dveřím místních kaváren? Jedna věc je jistá – žádné jiné místo na světě nebalancuje tak krásně mezi nebezpečím a romantikou.

Jak to celé začalo: Proč město na vodě?

Historie Benátek je fascinující hlavně tím, jak bizarně začala. Když v 5. století obyvatelé severní Itálie utíkali před barbary, zvolili si společenství malých ostrůvků v mělké laguně, kde nezvládla projet žádná armáda. Přenášet stavební materiál lodí? Jasně, žádný problém – na vodě buď žiješ, nebo ne. Právě proto tu vzniklo tohle vodní město. Mnozí turisté si myslí, že Benátky stojí na kamenných základech. Omyl. Pod každou budovou najdeš stovky dřevěných pilotů – borovice, olše a dubů – zatlučené do podloží. Voda je chránila před hnilobou a pilíře vydržely stovky let.

Laguna, do které jsou Benátky vsazené, vznikla už před 6 000 lety díky nánosům řek jako Piave a Brenta. Kdyby ji nebylo, Benátky by dnes byly obyčejné město na pevnině. Tenhle mělký vodní svět nepřinášel jen ochranu, ale taky luxus – ryby, sůl, přístav dobře schovaný před piráty. Z vody, která dává život, se postupně stala i jasná hrozba. Moře totiž není stabilní a hladina se mění. A právě tahle nestabilita je klíčem k tomu, proč se Benátky pomalu potápějí.

V 16. století tu žilo kolem 180 tisíc lidí a Benátky byly jedním z nejbohatších měst Evropy. Všechno šlapalo na vodě – doslova! Ale už tehdy poznali, že žít na několika dřevěných sloupech je dost nejisté. Město sice zavedlo síť kanálů, aby vše fungovalo jak má, ale voda má svoji hlavu. Benátky jsou od začátku vystaveny přílivům a odlivům, které se střídají až čtyřikrát denně. To samo o sobě by se dalo zvládnout. Jenže tlak moderní doby a změny klimatu daly staré laguně pořádně zabrat.

Když tě zajímá, proč se tohle město neustále potýká s vodou, přečti si, co k tomu řekl architekt a benátský historik Camillo Tonini:

"Benátky nebyly postaveny na vodě, aby byly krásné. Byly postaveny, protože voda byla jedinou záchranou před neustálým útokem z pevniny. A dnes je tou největší hrozbou."

Podle statistik město klesá v průměru o dva milimetry ročně – může se to zdát málo, ale během jediného století je to víc než dvacet centimetrů! Tabulka ukazuje, jak se měnila hladina za posledních sto let:

Rok	Hladina laguny (cm nad mořem)
1925	50
1950	44
1980	38
2025	23

Vidíš, že čísla pořád klesají. Jestli jednou gondoly zaparkují u stropu kostela sv. Marka? Nejspíš ne, lidé jsou na Benátky pořádně hrdí a jen tak to nevzdají.

Kdy se Benátky skutečně topí a proč?

Možná sis někdy přečetl zprávu, že "Benátky jsou pod vodou". Televize plná záběrů, kde lidé v gumákách brázdí náměstí. Ale ne každý den je tak dramatický. Největší starost Benátkám dělá fenomén zvaný "acqua alta" – což je vysoká voda způsobená kombinací přílivu, vichřic a nárazového počasí. Nejhorší případy nastávají většinou v říjnu až lednu, kdy se mění tlak vzduchu, zvedají se vlny v Jaderském moři a hladina stoupá o desítky centimetrů nad normál.

Acqua alta není žádná novinka. První popis pochází už z 13. století, ale za posledních sto let je mnohem častější a ostřejší. Když roku 1966 voda dosáhla 194 centimetrů nad normál, historické srdce města bylo těžce poškzeno – proud protékal přes vápencové dlaždice baziliky sv. Marka, voda vyplavovala solné usazeniny do základů a zničila velkou část knihovny. Potíž je, že dnes je podobná situace skoro běžná: každý rok zaplaví "acqua alta" náměstíčka i ulice asi 60krát, což je víc než dvojnásobek oproti padesátým letům 20. století.

Když přemýšlíš, proč to není horší, hlavní roli hraje revoluční ochranný systém MOSE (Modulo Sperimentale Elettromeccanico), které najdeš přímo na začátku laguny. Tři obří bariéry se v případě nebezpečí nafukují a zvedají, čímž zabrání, aby slaná voda z Jadranu natekla do města. Stavba trvala dvacet let, spolykala přes 6 miliard eur (!!), ale vzdor všem debatám to městu pomohlo. Až do roku 2020 si Benátky s "acqua alta" radily hlavně pomocí dřevěných pódií a čerpadel, dnes už ty nejhorší záplavy řeší právě MOSE.

Mimochodem, není to jen voda, co Benátky trápí. I člověk přiložil ruku k dílu: stavební rozmach v okolí způsobil, že odčerpávání podzemních vod urychlilo klesání celého města. Průmysl v okolí Mestre a Marghery přidal Benátkám pár centimetrů potopy navíc. Dnes je čerpání vod zákonem zakázané, ale ztráty z první poloviny minulého století už nikdo nenahradí.

Někdo si taky myslí, že Benátky prostě zmizí. Vědci z Italského institutu pro geofyziku a vulkanologii vypočítali, že pokud se hladina moří bude zvedat dnešním tempem, do konce století budou Benátky pravidelně stát pod vodou až 200 dní v roce. To není hezká představa. Jak dlouho ale bude MOSE držet hladinu v bezpečí, nikdo přesně neví.

• Průměrný roční úbytek povrchu: přibližně 2-4 mm za rok
• Počet kritických dní "acqua alta" v roce 1950: 20
• Počet kritických dní "acqua alta" v roce 2024: přes 60
• Plocha laguny: 550 km², z toho samotné Benátky jen 7,6 km²
• Bariéry MOSE: 78 pohyblivých hrází

Žít v Benátkách znamená připravit se na nečekané. Místní mají doma zásoby pytlíků se solí, aby vysoušeli stěny, a někteří už si zvykli na galoše a vysoké podstavce u vchodů do domů. Jedna zmínka z průvodce dokonce radí turistům: když přijde "acqua alta", běžte si dát kávu a počkejte. Voda většinou za pár hodin ustoupí.

Tipy a zajímavosti: Jak přežít Benátky (a jejich vodu)

Pokud chceš Benátky opravdu zažít, voda ti neuteče – budeš jí mít pořád na očích. Nejslavnější pohled na město je samozřejmě z gondoly, i když ti místní rádi vysvětlí, že je to hlavně turistická past. Ale co když tě zastihne „acqua alta“?

• Nejlepší čas pro návštěvu je jaro nebo září, voda je stabilnější a záplavy tu tolik nehrozí.
• Před vstupem do centra si můžeš stáhnout oficiální aplikaci s předpovědí "acqua alta" – obchody dokonce prodávají jednorázové igelitové návleky na boty.
• Pokud přijde záplava, většina barů a restaurací zůstává otevřená. Káva v baru je skvělý způsob, jak přečkat nejhorší a sledovat vodní rušno jako místní.
• Místo gondoly zkus traghetto – jednoduchou plochou loď, kterou řídí dva gondoliéři a kterou Benátčané přeplouvají Canal Grande. Cena? Směšně malá oproti klasické gondole.
• Vydej se na pouliční trh v Rialtu – právě tady je nejživější atmosféra a ryby jsou čerstvé, protože je přímo z laguny přivážejí za úsvitu.
• Pokud chceš Benátky vidět bez davů, zůstaň přes noc. Nejhezčí procházka je večer, když turisti zmizí a město se odráží v klidné hladině.
• Nenech si ujít místní zvyk chůze po "passerelle" – to jsou dřevěné lávky rozkládající se na náměstích při povodních.

Když se Benátky ukážou bez vody, nenajdeš krásnější místo na světě. Ale ať už prší nebo je sucho, jedno ti tu nikdy neuteče – zvláštní napětí mezi člověkem a přírodou. Každý den je malý boj, malý zázrak. A přes všechny potíže, Benátčané nedovolí, aby je voda spolykala. Říká se, že Benátky buď miluješ, nebo nechápeš. A možná to je celé jejich kouzlo – bez vody by nebyly Benátky Benátkami.