„Karel mi volal, že jde nakoupit. Kam asi půjde? Lidl, nebo Tesco?“ Tahle otázka rozhodně nezní jako záhada století. Přesto na výběru, kde Češi loví svoje jídlo, záleží mnohem víc, než si většina lidí připouští. V každém nákupní košíku je kus národního vkusu, špetka důvěry vůči řetězcům a malá dávka touhy šetřit peněženku. Proč někdo nedá dopustit na osvědčené supermarkety, jiný vybírá na farmářských trzích a další loví slevy v online e-shopech? Mrkneme se na statistiky, příběhy i tipy, jak na lepší nákupy a čím Češi vlastně plní svoje ledničky.
Český zákazník má oči na stopkách, srovnává ceny, sleduje akce, ale zároveň chce jistotu a jednoduchost. Asi nikoho nepřekvapí, že podle nejnovějších dat agentury NielsenIQ navštěvuje téměř 80 % Čechů alespoň jednou týdně supermarket nebo diskontní prodejnu. Tady dominuje Lidl, který se stal fenoménem díky své kombinaci slev, stabilní nabídky i marketingu postaveného na jednoduchosti. Hned za ním stojí Penny Market a Billa, větší řetězce jako Tesco nebo Kaufland mají výhodu díky rozšířeným službám a větším prodejnám.
Češi ale nechodí do jednoho řetězce pořád dokola. Průzkum KPMG z roku 2024 potvrdil, že průměrná domácnost nakupuje potraviny pravidelně ve čtyřech různých obchodech, často podle aktuálních slevových akcí a dostupnosti prodejny. Tuhle strategii používá přes 65 % zákazníků. Výmluvným faktem je také to, že letáky jsou v Česku stále národní sport – více jak 60 % lidí pravidelně sleduje slevové nabídky nejen papírově, ale i online přes appky nebo weby řetězců.
Důvodů, proč většina lidí volí právě velké prodejny, je hned několik. Za prvé – časová úspora. Nikdo nechce objíždět tři obchody kvůli chybějícímu mléku. Za druhé – šíře sortimentu. Moderní hypermarket zvládne uspokojit i dost specifické chutě a potřeby, což potvrzuje i srovnání nabídky čerstvého ovoce, zeleniny nebo bezlepkových výrobků. A za třetí – loajalita k některým privátním značkám: třeba Chléb z Lidlu nebo polotovar z Billy už mají skoro status stálice v českých spížích.
Když jsme u těch čísel, mrkněte na kousek dat:
Řetězec | Podíl na trhu (%) 2024 |
---|---|
Lidl | 21,3 |
Kaufland | 15,7 |
Tesco | 8,5 |
Penny Market | 16,4 |
Billa | 7,9 |
Albert | 14,8 |
K tomu připadá zajímavý postřeh ze studie PAQ Research: „Češi jsou evropští rekordmani v návštěvách obchodů s potravinami. Nakupují v průměru čtyřikrát častěji než třeba Němci.“
Obchodní řetězce lákají nejenom cenou nebo šíří sortimentu, ale i službami – od věrnostních programů, možností pokladen bez obsluhy, sběrných boxů pro rychlý výdej až po digitální aplikace, které umožňují sledování slev a sběr bodů. Už to zní skoro jako malý konzum v praxi, že?
I když supermarketů a diskontů je plná republika, v posledních letech roste skupina Čechů, která začíná víc řešit kvalitu, původ a čerstvost potravin. Farmářské trhy mají největší boom za sebou, ale pořád si drží stabilní přízeň hlavně v městech a u lidí kolem 30–45 let. Přes 35 % dotázaných v průzkumu STEM/MARK přiznalo, že si alespoň jednou měsíčně nakoupí zeleninu, ovoce nebo domácí pečivo na trhu nebo v malém krámku. Připomínají jim babiččin dvorek a taky místní tradice.
Farmáři a malovýrobci navíc bodují u těch, kdo chtějí podporovat lokální produkci, ekologii nebo mají speciální dietní nároky, třeba veganství nebo celiakii. Zajímavé je, že v Praze už téměř polovina dotázaných považuje přímý nákup u producenta za recept na „lepší chuť a svědomí“ – nejen kvůli bio, ale i kvůli veganským, raw nebo hand-made potravinám, které se v normálním supermarketu loví těžko.
Jednou z největších změn posledních pěti let jsou farmářské bedýnky a komunitní odběr – přihlásíte se do skupiny v okolí, jednou za týden vám přistane před domem taška s výběrem sezonních dobrot. Trend let 2023–2025 je jasný: Češi chtějí zkoušet nové chutě a podporovat malé producenty, i když je to občas dražší. Důkazem je projekt Skutečně zdravá škola, kde už přes 650 školních zařízení odebírá potraviny od místních farmářů. Citace z rozhovoru s iniciátorkou projektu Klárou Votavovou mluví za vše:
„Rostoucí zájem o lokální potraviny mezi dětmi dokazuje, že Češi se rádi vrací k tradičním hodnotám, pokud je někdo nasměruje správně.“
Ať už jde o vesnický krámek, řezníka na rohu nebo bio prodejnu v centru města, platí jedno pravidlo: lidi zajímá příběh jídla. Pokud si přečtou jméno zemědělce nebo mlékařky, hned jsou ochotnější utratit víc a víc věří tomu, že si pochutnají. Samozřejmě, nevýhodou jsou často vyšší ceny a omezený výběr mimo hlavní sezónu – za jahody v lednu nebo podzimní jablka v červenci si prostě připlatíme.
Častým argumentem proti „malým nákupům“ jsou taky kratší otevírací doby a absence možností platit kartou. Ale komu jde hlavně o čerstvost a často i originálnější sortiment, ten na kompromisy kývne.
Když v roce 2020 udeřila pandemie, spustil se v Česku doslova hlad po online nakupování. Do té doby byl nákup potravin přes internet výjimkou. Jenže během dvou let narostl podíl zákazníků, kteří objednávají jídlo online, z pěti na dvaadvacet procent. Teď v roce 2024 už každý třetí Čech alespoň jednou měsíčně objednává potraviny přes internet – ať už dárkový koš z Rohlíku pro babičku nebo pravidelný nákup v Košíku, Tesku nebo Albertu.
Nejúspěšnější hráči na trhu? Jednoznačně Rohlík.cz, který obsluhuje skoro půl milionu registrovaných zákazníků, a Košík.cz, který láká na široký sortiment a bio potraviny. Tesco zůstává stálicí díky rozvážkové službě po celé republice. Z menších hráčů se docela daří i Albertu, NovákMarket nebo CountryLife.
Online nákupy mají několik očividných výhod: časová úspora, doručení až domů, možnost filtrovat nabídku podle slev nebo diety, přesné sledování útraty a žádné zbytečné vystávání ve frontě. Maminky s malými dětmi, lidé na home office, senioři nebo kdokoli, kdo nesnáší tlačenice v supermarketu – ti tvoří jádro spokojených online zákazníků. Přesto má tento způsob i své mouchy: občasné zpoždění nebo záměna produktu, poplatky za doručení, minimální objednávky nebo nižší dostupnost v menších městech.
Komu by se online nákupy mohly hodit nejvíc?
Mimochodem, datová analýza agentury Median ukazuje, že ze všech věkových skupin nejaktivněji online nakupují lidé mezi 25–40 lety, přičemž objem online nákupů se za poslední dva roky zvýšil o neuvěřitelných 43 %! Průměrná výše jedné online objednávky s rozvozem je dnes okolo 1 535 Kč.
Zajímá vás rozdíl mezi nákupy v Praze a na venkově? Ve velkých městech objednává z domova přes *aplikaci* (nebo klasický web) více než 44 % domácností, zatímco mimo krajská města je to jen kolem 18 %. I tady se ale podíl pomalu zvyšuje, protože internetová infrastruktura i nabídka rozvozů roste.
Ještě jeden zajímavý tip: pokud pravidelně objednáváte stejný sortiment, vyzkoušejte předplatné nebo automatické zásilky – dají se nastavit třeba na kávu, kojenecké mléko nebo oblíbené pečivo. Některé služby, jako Košík Extra, začaly nabízet rozšířenou nabídku pro alergiky nebo vinařský klub.
Už dávno neplatí, že musíte být věrní jedné značce od patnácti do pětašedesáti. Češi se naučili kombinovat nákupní strategie, sledovat trendy i hledat chytré způsoby, jak ušetřit čas a peníze. Tady najdete pár tipů, jak mít spíž plnou a peněženku ne tak prázdnou:
Že Češi milují *nákupy potravin* a věnují jim rychle víc strategického plánování než dřív, potvrzuje i zpráva Agrární komory z jara 2025, kde stojí:
„Nákupní chování se v posledních třech letech zásadně proměnilo a Češi jsou dnes mnohem více zvídaví, vědomí si složení a původu potravin i cenových výkyvů.“
Ať už kupujete chleba v Lidlu, zeleninu na farmářském trhu nebo dáváte přednost rozvážce, jedno je jasné: Češi se nebojí zkoušet nové nákupní triky a přizpůsobit je vlastní situaci. Někteří sáhnou po *supermarketu*, jiní po „bedýnce od farmáře“ nebo aplikaci, co přiveze vše až domů. Variabilita je výhoda, dneska si může každý vybrat podle svého a většina lidí těch možností skutečně využívá naplno.
© 2025. Všechna práva vyhrazena.