Jak zjistit, kde bylo vyrobeno auto: rychlý návod podle VIN, štítků a dokumentů

Spousta lidí si myslí, že když na štítku vidí „e1“, mají auto z Německa. Nemají. Číslo homologace říká jen to, kdo schválil typ. Skutečné místo výroby zjistíte jinak - a jde to za pár minut, bez placení, když víte, kam sáhnout. V tomhle návodu projdu přesný postup: VIN, štítky na karoserii, COC, a jak si to celé ověřit u zdroje. Přidám reálné příklady, zkratky, i pasti, do kterých prodejci rádi posílají. Když jsme s Ivetou kupovali ojeté kombi v Brně, přesně tohle rozhodlo, jestli auto brát, nebo ne.

Rychlý přehled (TL;DR)

• Podívejte se na VIN kód: první tři znaky (WMI) prozradí výrobce a zemi/region, 11. znak bývá kód závodu.
• Zkontrolujte výrobní štítek na B-sloupku nebo v motorovém prostoru - často je tam „Made in …“.
• Mrkněte do COC (Osvědčení o shodě) nebo do faktury u dovozu mimo EU - bývá tam země původu a montážní závod.
• Potvrzení si vyžádejte u značkového servisu: na základě VIN vám řeknou závod i den výroby.
• Nenechte se zmást „e1/e2…“ na štítku: je to stát schválení typu, ne země výroby.

Postup krok za krokem: od VIN k závodu

1. Najděte VIN.
   • Na autě: pod čelním sklem (řidičova strana), na B-sloupku u dveří řidiče, v podlaze u sedadla, v motorovém prostoru. Na štítku bývá i hmotnosti.
   • V dokladech: velký TP (technický průkaz), malý TP (ORV), servisní kniha, pojistná smlouva.
2. Přečtěte WMI - první tři znaky VIN.
   • Určují světovou výrobní značku a zemi/region (podle ISO 3780). Příklady: WAU (Audi DE), WVW (VW DE), TMB (Škoda CZ), VSS (SEAT ES), VF1 (Renault FR), JTD (Toyota JP), KMH (Hyundai KR), 5YJ (Tesla USA), LRW (Tesla Čína).
   • První znak je region: 1/4/5=USA, 2=Kanada, 3=Mexiko, J=Japonsko, K=Korea, L=Čína, S=UK, T=CZ/HU, V=Francie/Španělsko, W=Německo, X=Rusko, Y=Švédsko/Fin., Z=Itálie, 8=Argentina/Chile, 9=Brazílie.
3. Najděte kód závodu - 11. znak VIN.
   • U většiny značek je 11. pozice kód montážního závodu. Přesný význam je v servisních databázích výrobce (dealer to z VIN vytáhne na počkání).
   • Fanouškovské tabulky (kluby) jsou fajn orientace, ale potvrzení berte od výrobce/importéra.
4. Projděte výrobní štítek.
   • Na B-sloupku nebo v motorovém prostoru často uvidíte „Made in …“ nebo jazykový ekvivalent. U evropských aut to není vždy, ale když je, máte hotovo.
   • Číslo homologace ve tvaru eX*… je stát schválení typu (např. e1=DE, e8=CZ). Nezaměňujte za zemi výroby.
5. Podívejte se do COC (Osvědčení o shodě, EU).
• COC bývá součástí podkladů k novému vozu v EU. Najdete výrobce, někdy adresu závodu a datum výroby. U některých značek je uveden montážní závod přímo.
• Nemáte COC? Dealer vám ho může duplikovat, nebo poskytne výtah údajů z výrobní databáze.
6. Ověřte u značkového servisu/importéra.
• Stačí zavolat na servis a nadiktovat VIN. Většina značek umí sdělit závod a den výroby z interního systému (u prémiových značek i výbavu a kampaně).
• Požádejte o „build sheet“/„datacard“/„výrobní list“ - často vám to pošlou e‑mailem. Někdy si účtují pár stovek.
7. Pokud jde o dovoz mimo EU, zkontrolujte doklady k proclení.
• Na JSD/SAD a faktuře bývá „země původu zboží“. U aut z Turecka, Japonska apod. to máte černé na bílém.
8. Když chcete vše zkontrolovat online, použijte prověřené dekodéry.
   • Oficiální zdroje: NHTSA dekodér pro vozy pro USA; pro EU data dávají dealeři/importéři. Soukromé služby (Cebia Autotracer, carVertical) ukážou závod u vybraných značek.
   • Pohlídejte si, aby výstup obsahoval zdroj (kde berou kód závodu), ne jen marketingové „Made in EU“.

Rychlé pravidlo: Potřebujete tři věci - WMI (kdo a odkud), kód závodu (kde přesně), a potvrzení (štítek/COC/dealer). Když dvě z nich sedí, máte jistotu.

Příklady a vzory VIN podle značek (a co z nich číst)

• Audi: WAUZZZ… - W=Evropa/Německo, WAU=Audi (DE). 11. znak určí závod (např. Ingolstadt/Neckarsulm). Audi TT často TRU… (T=střední Evropa, TRU=Győr, Maďarsko).
• Škoda: TMB… - TMB patří Škoda Auto. Dle 11. znaku rozlišíte Mladou Boleslav/Kvasiny/Vrchlabí (dealer řekne přesně).
• SEAT: VSS… - V=Francie/Španělsko region, VSS = SEAT (Španělsko). 11. znak = Martorell/Zaragoza atd.
• Volkswagen: WVW… - Německo. Golf bývá Wolfsburg (kód závodu ve VIN), část produkce i v Mexiku (3VW…).
• Renault: VF1… - Francie. 11. znak závod (např. Douai, Flins). Clio/ Captur mívají i španělské WMIs (V…)
• Toyota: JTD… - Japonsko. Evropa: SB1… (UK), některé malé modely „VNK…“ (Francie).
• Hyundai: KMH… - Korea. Turecká produkce i20/i10: NMH/…? (ověřit u dealera přes VIN).
• Kia: KNA/KND… - Korea; slovenská výroba má často U5Y… (Žilina).
• Tesla: 5YJ… (Fremont, USA), LRW… (Šanghaj, Čína). Evropské kusy se dnes často přidělují podle závodu.

Následující tabulka vám pomůže rychle se zorientovat v prvním znaku VIN a častých WMI. Nejde o úplný seznam, ale stačí na 95 % běžných aut na českých silnicích. K detailům (11. znak = závod) sáhněte po potvrzení od výrobce.

Standardy: struktura VIN je daná ISO 3779 (obsah a délka 17 znaků), přidělování WMI řeší ISO 3780. V EU se typové schválení řídí nařízením 2018/858 (dříve 2007/46/ES). Když se budete držet těchto pravidel, nenecháte se napálit marketingem.

Kontrolní seznam, tipy a časté omyly

Kontrolní seznam

• Viněta s VIN: vyfoťte ji (čelní sklo a B‑sloupek).
• Technický průkaz (velký i malý): zkontrolujte shodu VIN.
• COC (pokud existuje): projděte kolonky výrobce a závodu.
• Servisní databáze: zavolat dealerovi a požádat o potvrzení závodu/datum výroby.
• Pro dovoz mimo EU: faktura a celní doklad se zemí původu.

Tipy z praxe

• Když kupujete ojetinu, chtějte kopii COC nebo aspoň vyjádření dealera na hlavičkovém papíře. Prodejce rád řekne „Made in EU“, ale papír je jistota.
• U koncernu VW konkrétně rozlišujte WMI (WAU/WVW/TMB/VSS) a pak 11. znak VIN (závod). Dealer vaše dohady během minuty potvrdí.
• Nepleťte si značku a výrobu: BMW může být „WBA…“ (DE), ale X5 s „5UX…“ je USA. Toyota může být „JTD…“ (JP), ale Yaris „VNK…“ (FR).
• Homologační kód „eX*…“ neříká nic o místě montáže. Určuje, který stát EU typ schválil.
• Hlídejte rok výroby vs. modelový rok: VIN obsahuje rok (10. znak u US systému), ale v EU to některé značky nepoužívají shodně. O to víc se hodí „build sheet“ od výrobce.
• Pokud už jsou štítky vyměněné nebo po opravě, berte je s rezervou a opřete se o VIN a dealer data.

Rychlá pravidla palcem

• „W“ na začátku VIN = Německo (nejčastěji), „TMB“ = Škoda CZ, „VSS“ = Španělsko (SEAT), „VF1“ = Francie (Renault), „J“ = Japonsko, „K“ = Korea, „L“ = Čína.
• „1/4/5“ = USA, „2“ = Kanada, „3“ = Mexiko, „8/9“ = Jižní Amerika.
• 11. znak VIN = závod (výjimky existují). Vyžádejte si dekódování u značky.

Pasti, na které bacha

• „Made in EU“ na faktuře nic neříká o konkrétním závodě. Je to celní formulka.
• Samolepka „Made in Germany“ může být na dílu, ne na autě jako celku. Auto klidně montovali jinde.
• Ojetiny z USA: dekodéry často přehazují rok modelu a rok výroby. Pro jistotu ověřte v NHTSA a u značky.
• Neúplné VIN (16 znaků) u veteránů není chyba, jen před-ISO. Potřebujete klub/archiv značky nebo výrobní štítek.

Mini‑FAQ a další kroky

• Otázka: Znamená „e1“ na štítku, že auto je z Německa?
  Odpověď: Ne. „e1“ = Německo jako schvalovatel typu. Místo montáže zjistíte z WMI/11. znaku, štítku a COC.
• Otázka: Může mít auto německé WMI a být složené v Česku?
  Odpověď: Záleží na WMI. Například Audi má vedle WAU i TRU (Győr, HU). U Škody je TMB jasné CZ. U velkých koncernů se WMI liší podle entity a závodu.
• Otázka: Co když VIN nemá 17 znaků?
  Odpověď: U starších aut před plošným zavedením ISO 3779 je to normální. Hledejte výrobní štítek, rámové číslo a obraťte se na značkový klub nebo archiv výrobce.
• Otázka: Jak přesně zjistím kód závodu (11. znak)?
  Odpověď: Je značkově specifický. Zavolejte dealerovi s VIN - řeknou vám závod i datum výroby a často vytisknou „datacard“.
• Otázka: Dá se to zjistit bez telefonování?
  Odpověď: U některých značek ano přes oficiální portály („moje“ aplikace značky) nebo přes seriózní VIN dekodéry. Ale finální jistotu dá dokument od výrobce/importéra.
• Otázka: Je COC povinné u ojetin?
  Odpověď: Pro registraci stačí technické doklady. COC ale pomáhá při přesném určení výroby a parametrů. Duplikát umí vydat výrobce za poplatek.

Co dělat, když si nejste jistí

1. Pošlete VIN e‑mailem dvěma dealerům téže značky a požádejte o potvrzení závodu a data výroby (stačí stručně). Porovnejte odpovědi.
2. Nemáte COC? Zeptejte se prodejce, ať ho dodá, nebo si ho vyžádejte u importéra. Ušetří vám to dohady.
3. Když je na autě po havárii měněný štítek, spoléhejte se primárně na VIN v karoserii a data od výrobce.
4. U dovozu mimo EU si vyžádejte kopii celního dokladu se zemí původu. Tam se nedá mlžit.

Poslední poznámka z brněnské reality: když vybíráte mezi dvěma identickými auty, původ a závod často rozhodnou o ceně a reálné kvalitě zpracování. Ne proto, že by některé země „dělaly hůř“, ale proto, že závody mívají jiné dodavatelské řetězce a jasně dané série dílů. Dvě minuty s VIN vám ušetří hodiny přemýšlení. A klidně si to nechte potvrdit v servisu - stojí to pár stovek, ale máte to černé na bílém.