Každý říká „Mitsubishi - to jsou tři diamanty“. Fajn slogan, ale co ten název doopravdy znamená? Tady je čistá pravda: rozložíme ho na kousky japonštiny, ukážeme, odkud se vzal znak, jak se to správně vyslovuje, a proč stejné slovo používá víc různých firem. Žádné mlžení, jen jednoduché vysvětlení s pár praktickými taháky, abyste si to zapamatovali jednou provždy.
V japonštině se název píše jako 三菱. První znak 三 čteme „mitsu“ a znamená „tři“. Druhý znak 菱 (čtený „hishi“) označuje vodní rostlinu „vodní kaštan“ - a v běžné řeči hlavně tvar jejích listů a zrn, tedy kosočtverec, „diamantový“ tvar. Když tyhle dvě části dáte dohromady, dostanete „tři kosočtverce“ - proto se o značce mluví jako o „třech diamantech“.
Možná si říkáte: proč není „Mitsuhishi“, ale „Mitsubishi“? Japonština má fonetické pravidlo zvané rendaku. To dělá z „h“ ve druhé části složeniny „b“. Z „hishi“ je „bishi“. Podobné je to u slov jako „hon“ (kniha) + „hako“ (krabice) → „honbako“ (knihovna). Tohle není výjimka, ale normální jev.
Není to tedy žádná záhada ani poetika. „Mitsu“ + „hishi“ = „Mitsubishi“. V překladu „tři kosočtverce“, lidově „tři diamanty“. Když se vás někdo zeptá, jaký je význam Mitsubishi, máte to v kapse.
Ještě drobná jazyková poznámka k „diamantu“: v japonštině pro skutečný drahokam existuje slovo „ダイヤモンド“ (daiyamondo, převzato z angličtiny), ale pro tvar kosočtverce se běžně používá právě „hishi“ nebo „hishigata“. To vysvětluje, proč se z „vody“ stal v evropských jazycích „diamant“ - my čteme spíš tvar než botaniku.
Symbol tří diamantů není náhodná grafika. Zakladatel Yataró Iwasaki vyšel z dvou motivů. Jeho rod měl erb se třemi kosočtverci (tzv. „Iwasaki bishi“) a feudální pánové z Tosa (klan Jamanóuči), pro které Iwasaki dříve pracoval, používali znak se třemi dubovými listy v kruhu („mitsugashiwa“). Když se tyhle vizuální motivy protnuly, vznikla jednoduchá a zapamatovatelná značka tří kosočtverců v trojúhelníkovém uspořádání. Tak ji známe dodnes.
První firma Yataróa Iwasakiho byla roku 1870 lodní společnost Tsukumo Shōkai. V roce 1873 nesla už jméno Mitsubishi Shōkai a začala používat motiv tří kosočtverců. Na přelomu století se znak stabilizoval do současných proporcí a v roce 1914 byla ochranná známka „Three Diamonds“ formálně registrována v rámci tehdejší průmyslové skupiny (archivy Mitsubishi Heavy Industries ten rok uvádějí jako klíčový milník). Od té doby symbol drží jednotný charakter, i když detaily - tloušťka linií, sklon, mezery - prošly drobnými úpravami pro tisk a později pro digitál.
I když je dnes Mitsubishi spojováno často s auty, znak byl od začátku širší - patřil lodím, strojírenství, obchodu i financím. Po válce se původní „zaibacu“ rozpadly a firmy se osamostatnily. Znak si však přenesly a dodnes ho používají pod licenčními dohodami v rámci volného sdružení Mitsubishi Group (často se mu říká Kinyōkai - Páteční klub - kde se šéfové klíčových firem pravidelně potkávají).
Rok | Událost | Poznámka / zdroj |
---|---|---|
1870 | Yataró Iwasaki zakládá Tsukumo Shōkai (lodní doprava) | Firemní archivy MHI/Mitsubishi |
1873 | Přejmenování na Mitsubishi Shōkai | „Mitsu“ + „hishi“, začíná se užívat motiv tří kosočtverců |
1884 | Pronájem Nagasaki Shipyard od vlády | Kořen pozdější Mitsubishi Heavy Industries |
1914 | Registrace „Three Diamonds“ jako ochranné známky | Archivní záznamy Mitsubishi Shipbuilding/MHI |
1934 | Vznik Mitsubishi Heavy Industries | Strojírenství, lodě, energetika |
1946-1952 | Rozdělení válečného konglomerátu a znovuobnovení firem | Vznik nezávislých společností s názvem Mitsubishi |
1970 | Vznik Mitsubishi Motors jako samostatného výrobce aut | Automobilová divize se osamostatňuje |
2005 | Vytvoření MUFG (Mitsubishi UFJ Financial Group) | Fúze finančních skupin, největší banka Japonska dle aktiv |
Standardizace loga dnes řeší přesné úhly a vzdálenosti, aby značka vypadala stejně na autě, turbíně i kreditní kartě. Detail, který si málokdo všimne: středové mezery mezi „diamanty“ nejsou náhodné - jsou vypočítané tak, aby tvar držel optickou rovnováhu na světlém i tmavém pozadí. Firemní manuály značky to hlídají do milimetru (viz „Mitsubishi Corporate Identity Guidelines“ vydávané jednotlivými členy skupiny).
Mitsubishi není jedna korporace se vším všudy. Je to síť samostatných firem, které sdílejí značku, historii a hodnoty, ale vlastní je různí akcionáři a řídí se samy. Koordinačním prvkem je značková dohoda a klub Kinyōkai, kde si lídři ladí společné věci (značka, etika, podpora projektů). Proto vedle aut existují banky, elektronika, chemie, těžké stroje i reality - všechno pod jedním jménem.
Společnost | Obor | Co si zapamatovat |
---|---|---|
Mitsubishi Motors | Automobily | Auta a pick-upy (L200), SUV (Outlander). V minulosti i rallye Dakar. |
Mitsubishi Electric | Elektronika a elektrotechnika | Výtahy, klimatizace, průmyslová automatizace, satelitní technologie. |
Mitsubishi Heavy Industries (MHI) | Těžké strojírenství | Turbíny, lodě, kompresory, obranné systémy, kosmické technologie. |
Mitsubishi Corporation | Obchodní dům (sōgō shōsha) | Globalní obchod a investice od komodit po maloobchod. |
Mitsubishi UFJ Financial Group (MUFG) | Bankovnictví a finance | Jedna z největších bank na světě podle aktiv. |
Mitsubishi Chemical Group | Chemie a materiály | Pokročilé plasty, kompozity, zdravotnické materiály. |
Mitsubishi Materials | Materiály a nástroje | Tvrdokovové nástroje, kovy, recyklace. |
Mitsubishi Estate | Reality a development | Marunouchi v Tokiu, kanceláře, hotely, smart-city projekty. |
Tohle vysvětluje i drobné rozdíly v logu či červené barvě mezi jednotlivými firmami. Základ (tři kosočtverce) je stejný, ale přesné odstíny nebo typografie mohou mít vlastní manuál - aby třeba bankovní aplikace vypadala jinak než štítek na průmyslové turbíně.
Když vidíte název „Mitsubishi“ na různých výrobcích, ptejte se: Která konkrétní společnost za tím stojí? Auto = Mitsubishi Motors. Klimatizace do bytu = Mitsubishi Electric. Lodní motor nebo turbína = spíš MHI. Akcie nebo platby = MUFG. Všichni legálně sdílejí jméno, ale nejsou to jedna a tatáž firma. Tenhle model v Japonsku není výjimka - podobně fungují i jiné bývalé zaibacu/keiretsu skupiny.
Ještě k autenticitě: pokud chcete ověřit detaily, hledejte přímo v primárních zdrojích jednotlivých firem. Užitečné jsou zvlášť „About the Mark“ (Mitsubishi.com), „Company History“ (Mitsubishi Heavy Industries), „Brand Guidelines“ (Mitsubishi Electric) nebo „Corporate Profile“ (Mitsubishi Motors). Tyto dokumenty vysvětlují, jak značka vznikla, jak se používá a co je povolené v licencích.
Jak to vyslovit: po slabikách „mi-tsu-bi-ši“. „tsu“ je jako české „cu“ s „t“ na začátku, ale krátce; „ši“ jako „šiška“. Zdůrazněte čistě „bi-ši“ - ne „bi-ži“, ne „bi-sí“.
Transkripce: „Mitsubishi“ je standardní latinková podoba. V japonštině byste viděli 三菱 (kanji) a často i „みつびし“ (hiragana) v dětských textech.
Co to NENÍ:
Rychlé odpovědi pro běžné situace:
Mini-checklist (30 sekund):
Krátké příklady „z praxe“:
FAQ - pravděpodobné dotazy, které padají hned po významu:
Tipy, jak si to nepoplést:
Krátké „co dál“ podle role:
Zdrojové body k ověření: firemní weby a archivy Mitsubishi.com („About the Mark“), Mitsubishi Heavy Industries („History/Archives“), Mitsubishi Electric („Brand Guidelines“), Mitsubishi Motors („Corporate Profile“), MUFG („Company Overview“). Jde o primární materiály, které popisují etymologii, logo i právní rámec značky.
© 2025. Všechna práva vyhrazena.