Co vypouští auto? Emise, škodliviny a jak je snížit (2025)

První studený rozjezd po sídlišti a už letí do vzduchu nejvíc škodlivin z celého dne. Z jedné nádrže benzínu vzniknou desítky kilo CO2 a drobné dávky plynů, které dráždí plíce sousedů i dětí na přechodu. A to není všechno - i když motor mlčí, auto odírá pneumatiky a brzdy na prach. Co přesně auto vypouští, v jakém množství, co z toho je problém pro zdraví, a co s tím můžete udělat hned dnes?

TL;DR - Co všechno auto vypouští

Rychlá pravda bez kudrlinek:

• Hlavní „neviditelná” zátěž je CO2 a vodní pára z výfuku; CO2 žene klima, pára sama o sobě problém není.
• Pro zdraví jsou nejhorší NOx (oxidy dusíku), CO (oxid uhelnatý), nespálené HC, benzén, aldehydy a jemné částice PM2.5/PM10. Diesel bez formyči? To už dnes skoro není, ale starší kusy v zimě městský vzduch zadusí.
• Nejen výfuk: až polovinu částic v ulicích dokáže tvořit prach z brzd, pneumatik a zvířeného prachu. Týká se to i elektromobilů.
• Realita vs. tabulka: moderní Euro 6d auta mimo laboratorní testy vypouštějí násobky i zlomky limitů - záleží na teplotě, jízdě, údržbě.
• Jak emisím rychle uhnout: krátké jízdy spojte do jedné, udržujte tlak v pneu, servisujte katalyzátor/DPF/SCR, jezděte plynule a brzděte motorem. V hustém městě zvažte MHD pro 3-5km přesuny.

Co si nejspíš chcete vyřešit po rozkliknutí?

• Chci vědět, co přesně auto vypouští (výfukové i nevýfukové emise) a co to dělá zdraví.
• Chci orientační čísla: kolik CO2, NOx, částic na km u benzínu, dieselu, hybridu, CNG a elektromobilu.
• Chci praktický postup, jak zjistit stav vlastního auta a okamžitě emise snížit.
• Chci se vyznat v Euro 6/Euro 7, STK/ME a co to znamená pro mě v roce 2025.
• Chci rozseknout mýty: „EV nic nevypouští”, „zahřívání na místě je dobré”, „AdBlue je nebezpečná chemie”.

Jak emise vznikají: výfuk, odpařování a opotřebení

Když spalujete palivo, přeměňujete uhlík v CO2 a vodík ve vodu. Z litru benzínu vznikne zhruba 2,3 kg CO2; z litru nafty okolo 2,6 kg. To jsou dobře ověřené stechiometrické poměry, které potvrzují energetické bilance používané v Evropě. Vodní pára je neškodná, CO2 nikoliv. K tomu přibývá koktejl toxických složek v drobných dávkách, které dělají nepořádek v dýchacích cestách a cévách.

Co jde z výfuku u různých typů aut:

• Benzín (nepřímé vstřikování): nízké částice, vyšší CO a HC za studena, NOx podle řízení směsi a účinnosti katalyzátoru.
• Benzín (přímé vstřikování, GDI): bez filtru pevných částic (GPF) dává víc drobných částic, novější vozy GPF mají; CO a HC v zimě umí vyskočit.
• Nafta: bez DPF byla částicová dýmovnice; s DPF a SCR (AdBlue) jsou částice a NOx nízké, ale studené starty a špatná údržba dělají paseku. Ammoniak (NH3) může proklouznout při špatně naladěném SCR, moderní vozy mají zachytávač (ASC).
• CNG: nízké NOx a částice, pořád CO2 (o něco méně na km než benzín), trochu metanu (CH4), který má vysoký skleníkový efekt.
• Plug‑in hybrid: na WLTP téměř nula „smradů”, ale v reálu bez nabíjení je to těžké benzínové auto, emise pak odpovídají benzínu. Nabíjejte často.
• Elektromobil: z výfuku nula. Pořád ale hází prach z brzd a pneumatik; navíc existuje „emise” z výroby elektřiny, která závisí na mixu sítě. V Česku mix ještě obsahuje uhlí a plyn, ale roste podíl bezemisních zdrojů (jaderná a OZE).

Ne-výfukové emise jsou méně vidět, ale v ulici je cítíme doslova v nose a krku:

• Brzdový prach: železo z kotoučů, měď, organické pojivo. Jemná frakce PM2.5 proniká do plic. Režim jízdy dělá víc než technologie. Regenerativní brzdění u hybridů/EV prach výrazně snižuje.
• Pneumatiky: syntetické pryže s plnivy; opotřebení vytváří mikroplasty a zinek. Těžší auta ubrousí víc, ale styl jízdy je zdaleka největší proměnná.
• Zvířený prach: suché léto + průjezd kolonou = sání prachu do plic chodců i řidičů za vámi.
• Odpařování paliva (EVAP): benzín se odpařuje v teple z nádrže a vedení; aktivní uhlí v kanystrech to chytá, ale krátké jízdy nemusí regeneraci zvládnout.

Co je problém pro zdraví? WHO dlouhodobě spojuje NO2 a PM2.5 s astmatem, zhoršením KVO a dřívější úmrtností. Benzén a formaldehyd jsou karcinogenní; CO váže kyslík v krvi. Neexistuje „bezpečná” dávka částic; platí spíš „čím méně, tím lépe”.

Laboratoř vs. realita: Testy WLTP a jízdy RDE výrazně přiblížily čísla realitě. Podle analýz ICCT klesly NOx u moderních dieselů Euro 6d v reálném provozu o 80-95 % oproti starším Euro 5/6b, ale zimní město a krátké trasy umí čísla zvednout. Právě proto EU v balíku Euro 7 přináší i limity na brzdový prach a lepší kontrolu životnosti baterií a emisních systémů.

Rozsahy vychází ze studií a měření reálného provozu v EU (RDE, flotilové loggery, městské kampaně). Přesné číslo je vždy mix: teplota, profil trasy, hmotnost auta, řidič, údržba. Smysl tabulky je srovnání poměrů, ne exaktní certifikace vašeho auta.

Jak zjistit a snížit emise vašeho auta (praktický postup)

Jestli chcete méně kouřit lidem do oken a ušetřit palivo, tady je můj osvědčený postup. Funguje v Brně stejně jako v Ostravě.

1. Najděte svůj výchozí stav
   • V technickém průkazu koukněte na palivo, výkon, hmotnost a Euro normu. Euro 6d/6d‑TEMP je dobrý signál, starší generace vyžadují větší pečlivost.
   • WLTP CO2 v TP je orientační „laboratoř“. Reál je často +10-40 % podle stylu a zimy.
   • Na palubním počítači sledujte průměrnou spotřebu. Každé -0,5 l/100 km je zhruba -12 g CO2/km u benzínu (-13 g u nafty).
2. Ověřte stav emisních systémů
   • OBD aplikace (Bluetooth dongle) vám ukáže readiness testy. Pokud lambda/kat neprochází, řešte dřív, než přijde ME.
   • Benzín: katalyzátor a GPF potřebují teplotu. Krátké poskakování je nespálí - aspoň jednou týdně dejte 20-30 min souvislé jízdy.
   • Nafta: DPF regenerace probíhá nad určitou teplotou. Pokud často přerušujete, hromadí se sazový popel. Sledujte zvýšenou spotřebu a otáčky - signál aktivní regenerace. SCR potřebuje AdBlue - nešetřete na něm.
3. Seřiďte základy, které dělají největší rozdíl
   • Tlak v pneumatikách: -0,5 bar = +3-5 % spotřeba a víc prachu z oděru.
   • Motorový olej dle specifikace (nízká viskozita, „low‑SAPS” u DPF). Levná univerzální náplň = vyšší tření a emise.
   • Sací systém a senzory (MAF, lambda) čisté, svíčky/žhavky v intervalu. Rozladěné směsi hází CO, HC a NOx.
4. Změňte mikronávyky za volantem
   • Studený start? Vyjeďte po pár vteřinách, klidná noha, točte do 2-2,5 tis. Motor se ohřeje rychleji, kat začne pracovat, město dýchá.
   • Čtěte provoz dopředu: každé zbytečné sešlápnutí brzdy je porce prachu. Používejte brzdění motorem, v automatu režim B/regen.
   • Krátké jízdy spojte. Dvě tříkilometrové pochůzky = dvakrát studený motor, dvakrát vyšší škodliviny.
5. Volte správný režim auta
   • Start‑stop v kolonách nechte zapnutý. Úspora je malá, ale ve špičce snižuje NOx a CO lidem vedle.
   • U hybridů dejte přednost EV režimu v obytných zónách. U PHEV nabíjejte doma - jinak se ztrácí smysl.
   • U nafty nevyřazujte kvůli „plachtění” při nízké teplotě - SCR chladne, NOx stoupá. Držte lehké zatížení, ať zůstane teplo v systému.
6. Emisní kontrola (ME) a STK bez stresu
   • Den před ME projeďte auto 20-30 min, ať má kat/DPF/SCR pracovní teplotu a readiness jsou green.
   • Tankujte kvalitní palivo, u dieselů s nízkým obsahem síry je to samozřejmost; šidítka do nádrže neřeší rozbité senzory.
   • Chyby P0420, P2002 apod. nechte vyřešit, „vymazání” bez opravy se vrátí a emisně vás to dožene.

Rychlá „cheat‑sheet” podle situace:

• Jezdím krátké trasy po městě: benzín/HEV, zahřívat jízdou, častá výměna oleje, čistý sání. Diesel se trápí DPF.
• Mám diesel a jezdím málo: jednou týdně 25 min mimo město, držet 2-2,5 tis. ot/min, ať doběhnou regenerace.
• Jsem PHEV: nabíjejte po každé jízdě. Bez zásuvky z toho bude těžké benzínové auto s vyšší spotřebou.
• Jsem EV: sledujte tlak v pneu a brzdy čistěte/servisujte; rekuperace šetří prach i destičky.

Jak poznat problém podle kouře a zápachu:

• Bílá „pára” po startu v zimě: kondenzát vody. Jak se ohřeje výfuk, mizí. Trvalá bílá pára + úbytek chladicí kapaliny = problém (těsnění pod hlavou).
• Modrý kouř: spaluje se olej (těsnění ventilů, turbo). Emisně špatně, řešit.
• Černý kouř (diesel): nedopal, DPF/air problém, vstřiky. Okamžitě do servisu.
• Štiplavý „chemický” odér u dieselu: možný úlet NH3 ze SCR; vadný dávkovač/ASC.

FAQ a mýty o emisích aut v roce 2025

Q: Vypouští elektromobil něco škodlivého? - Z výfuku ne, protože žádný nemá. V ulici ale pořád vznikají částice z brzd a pneumatik. Ty krotí rekuperace a klidná jízda. Klimatická stopa provozu závisí na mixu elektřiny; v Česku už významnou část tvoří bezemisní zdroje, ale uhlí a plyn mix stále zatěžují.

Q: Je zahřívání na místě dobrý nápad? - Ne. Zbytečné minuty volnoběhu sypou CO, HC a částice do ulice a akorát se prohřívá kapota. Ideál: po pár vteřinách vyjet a první kilometry klidně. Katalyzátor chytne teplotu rychleji.

Q: Co dělá katalyzátor, DPF, AdBlue? - Katalyzátor přeměňuje CO a HC na CO2 a vodu, část NOx na N2. DPF chytá saze a občas je „spálí” (regenerace). AdBlue je vodný roztok močoviny; ve SCR se z něj tvoří amoniak, který NOx převádí na dusík a vodu. Správně fungující trio výrazně snižuje škodliviny.

Q: Proč jsou studené starty tak „špinavé”? - Emisní systémy fungují až po ohřátí. Za prvních pár minut padne i polovina denních HC/CO u městských řidičů. Pomáhá plynulý odjezd, žádné „tůrování” a plánovat trasy tak, aby motor zůstal v chodu déle než 5-10 minut.

Q: Kolik CO2 je z litru paliva? - Zhruba 2,3 kg u benzínu, 2,6 kg u nafty. To je chemie uhlíku v palivu, ne „názor”. Proto každý půllitr spotřeby dolů dělá citelný rozdíl v CO2.

Q: Jsou hybridy „lepší” než diesel? - V městě často ano (méně NOx a prach z brzd díky rekuperaci). Na dálnici umí moderní diesel jezdit úsporněji. Není to soutěž víry, ale profilu trasy. Vyberte pohon podle 80 % vašeho ježdění.

Q: Euro 7 mě donutí měnit auto? - Ne, pro stávající vozy není retroaktivní. Euro 7 spíš zpřísní kontrolu životnosti emisních systémů a přidá limity na brzdový prach a oděr pneumatik u nových typů. Pro běžného řidiče to znamená spíš odolnější auta vůči stárnutí emisní techniky.

Q: Co říká průměr EU? - Podle evropské agentury pro životní prostředí klesly emise CO2 nových aut v EU k ~108 g/km (2023 flotila WLTP). Reál je vyšší, ale trend je jasný: účinnější pohony, víc elektrifikace.

Kontrolní seznam na ledničku:

• Pneu: správný tlak každé 2-4 týdny.
• Servis: olej, filtry, svíčky/žhavky v termínu, OBD bez chyb.
• Jízda: plynulé rozjezdy, brzdění motorem, spojovat pochůzky.
• Nafta: AdBlue doplněné, DPF má prostor k regeneraci.
• PHEV: nabíjet po jízdě, plánovat EV v centru.

Ještě jedno praktické měřítko pro debaty u kávy: krátká městská jízda benzínem po ránu (3-5 km) vyhodí relativně víc CO, HC a NOx než stejná dávka kilometrů na teplé dálnici. Když tohle jednou za den nahradíte chůzí, MHD nebo sdílením, snížíte lokální „smrad” hodně efektivně. To je důvod, proč města v Evropě cílí na zklidňování ulic a plynulost - méně zastavení = méně škodlivin.

A proč to řešit teď? Protože i když řešíme hlavně CO2, zdraví lidí kolem nás ovlivňují hlavně NOx a drobné částice. Z běžného auta může být „slušný soused” během týdne: tlak v pneu, servis, kratší za studena, klidná noha. Tímhle způsobem jízdy jsem na mých trasách přes Brno srazil spotřebu o 0,7 l/100 km a přestal prášit brzdami v kolonách - a to bez jakéhokoli kouzelného přípravku.

Jestli chcete jedno jediné slovo, které si odnést domů, je to „plynulost”. Plynulejší jízda znamená méně brzdění, méně prachu, nižší spotřebu i méně nervů. A přesně to potřebují vaše plíce i město.

Mimochodem: výraz emise auta zahrnuje jak výfukové plyny, tak prach z brzd a pneumatik. Jakmile si tohle srovnáme v hlavě, rozhodování za volantem i v garáži je najednou jednoduché.